O nás |
|
Patroni
Naďa Konvalinková Rozhodla se spojit svou tvář a osobnost s propagováním pomoci opuštěným
dětem. Tvář a hlas, které vyzařují nezdolný optimismus a neustálou snahu
vidět věci z té lepší stránky. Ať hraje v divadle nebo v televizní
inscenaci anebo propůjčí svůj zvonivý smích jiné herečce při dabingu,
vždy diváky a posluchače potěší.
„Obdivuji
pěstouny pro jejich schopnost trpělivě a láskyplně vést děti, které
ztratily všechny životní jistoty, k novým vztahům, k novým hrám a
přátelstvím. Moc si přeji, aby se pomoc těmto lidem stala zájmem
širšího světa, aby se o činnosti Rozumu a Citu, který stojí už od roku
1996 pěstounům „po boku", mluvilo a psalo co nejvíce. Já sama pro to
udělám, co budu moci. Je obdivuhodné, že pěstouni každé nové dítě v
rodině berou jako dar. Nacházejí v sobě sílu a schopnost pomoct
opuštěným dětem. Hluboce se před nimi skláním."
Nesmírná pozitivita a víra v lidské dobro - to jsou pěstouni. Fascinuje mě
ten řád, pocit sounáležitosti, způsob, jak se děti navzájem podporují. Čím
déle pomáhám Nadačnímu fondu, tím více si uvědomuji, jak je důležité, aby opuštěné
dítě vyrůstalo v rodině mezi svými nejbližšími.
Vaše 
Vojtěch Bernatský |
Je pro mě velká čest a zároveň zodpovědnost být patronem Nadačnímu fondu
Rozum a Cit. K dětem mám pozitivní vztah, možná proto, že i já jsem
stále ještě dítě, které si pořád hraje. V každém z nás je celý život kus
dítěte a dívat se na šťastné a rozesmáté děti, to je přece nádhera. Mé
poselství je tedy toto: Pomozme těm, kteří to štěstí nemají, a podpořme
ty, jež mají velké srdce a osudy opuštěných dětí jim nejsou lhostejné.
Měl jsem naprosto harmonické dětství, úžasné rodiče a
skvělé rodinné zázemí. Rozum a cit mi velí, abych aspoň
trošku pomohl dětem, které to štěstí nemají. Přidejte se
taky. Je to ten nejkrásnější dárek, který si sami můžete
nadělit.
Je neuvěřitelné, jak moc pozitivní energie a optimismu
v sobě pěstounské rodiny mají. Hlavně ty početnější. Po
každém setkání, hlavně na našich tradičních parníkových
jízdách, se cítím jako politý živou vodou. Je to pocit
štěstí, radosti a smysluplnosti života. Nejraději bych
v tu chvíli měl taky pět, šest nebo deset dětí. Třeba jednou
budu mít. Není nad radostný smích spokojených a šťastných
dětí. Právě za něj bych chtěl všem těm „náhradním" maminkám
a tatínkům moc poděkovat. Dávají světu ten nejlepší dárek…A
vlastně i sami sobě…
|
PATRONI FOTOGALERIE:
|
